Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Název projektu
Vývojové trendy bezpečnosti letů u proudových vojenských letounů ve vazbě na vznik požárů a záchranu osádky za letu
Kód
SP2018/152
Řešitel
Období řešení projektu
01. 01. 2018 - 31. 12. 2018
Předmět výzkumu
Předmětem výzkumu jsou dva vybrané technické systémy umístěné na palubách proudových vojenských letadel, jejichž funkce má vliv na řešení nebo předcházení mimořádným událostem příčinně spjatým s požárem na palubě letounu za letu či na zemi. Prvním z vybraných technických systémů je systém pro nouzové opuštění letounu osádkou za letu či na zemi v havarijní situaci (tzv. katapultážní systém). Jedná se o poslední způsob záchrany života pro osádku, jejíž letoun nelze ovládat již natolik, aby umožnil bezpečné přistání na zemi. Požáry za letu nebyly ve vzdálené i blízké minulosti nijak výjimečnou příčinou leteckých nehod i katapultáží osádek letounů. Jejich technické možnosti měly však často výrazný vliv na zdravotní následky členů osádky po katapultážích. Klíčovou otázkou tohoto výzkumu je: „Proč tomu tak bylo a do určité míry i dnes stále je?“. Hledají se charakteristické výkonové a funkční parametry katapultážních systémů ve vazbě na poškození zdraví katapultovaných osádek. Druhým z vybraných technických systémů je protipumpážní systém proudového motoru u jednotlivých typů letounů. Pumpáž neboli nestabilní práce kompresoru proudového motoru je jedním z velmi nebezpečných jevů, k nimž za letu může dojít, a který má často za následek vysazení motorové jednotky nebo její požár. I zde existuje řada příkladů z ve vzdálené i blízké minulosti, nevyjímaje ani letouny Aero L-159 ALCA nebo Saab JAS-39 Gripen. Zkušenosti ukazují, že navzdory technickému rozvoji protipumpážních systémů nejsou pumpáže zdaleka minulostí a jejich následky se mohou stále výrazně promítnout do akceschopnosti našich bojových letounů a celkové bezpečnosti letů na úrovni Vzdušných sil Armády ČR. Analýza vývojových trendů těchto výše uvedených systémů v čase napříč všemi typy používaných letounů poskytuje zpravidla nové náhledy na historické i současné výzkumy v oblasti bezpečnosti letů a prevenci leteckých nehod. Lze tak nemalou měrou přispět ke zvýšení úrovně bezpečnosti dnes již poměrně neveliké skupiny aktivních vojenských pilotů, jejichž prací a posláním je chránit Českou republiku (dále jen „ČR“). Tyto a podobné výzkumy přispívají jednoznačně ke zvýšení resilience ČR, jakožto autonomního a suverénního státu Evropy. Jedná se rovněž o přínos pro Fakultu bezpečnostního inženýrství VŠB-TU Ostrava, a to v podobě zavedení zcela nového originálního a unikátního tématu v oblasti požární ochrany, které je možno kvalitně rozvíjet s několikaletou vědeckou i publikační perspektivou, a vyhlídkou spolupráce s dalšími odbornými institucemi (Univerzita obrany v Brně, Generální štáb Armády ČR, Odbor vojenského letectví Ministerstva obrany ČR, Ústav leteckého zdravotnictví Praha, atd.).
Členové řešitelského týmu
doc. Ing. Ondřej Zavila, Ph.D.
Ing. Vít Klečka
Ing. Hana Buba
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)
Hlavní cíle projektu:
1) Formulovat selektivní vývojové trendy systémů pro nouzové opuštění letounu (vystřelovacích pilotních sedaček) u proudových vojenských letounů ve vazbě na vznik a řešení tzv. zvláštního případu za letu typu „požár“.
2) Formulovat selektivní vývojové trendy protipumpážních systémů motoru proudových vojenských letounů ve vazbě na vznik požárů.

Dílčí cíle projektu:
1a) Formulovat selektivní vývojové trendy v oblasti příčin vzniku leteckých nehod spojených s katapultáží osádky proudových vojenských letounů ve službách Československa a České republiky ve vazbě na požáry za letu (v letech 1948 – 2017).
1b) Formulovat selektivní vývojové trendy v oblasti vystřelovacích pilotních sedaček proudových vojenských letounů ve službách Československa a České republiky ve vazbě na požáry za letu (v letech 1948 – 2017).
2a) Formulovat selektivní vývojové trendy v oblasti příčin vzniku leteckých nehod a předpokladů leteckých nehod spojených s pumpážemi leteckých motorů a následným požárem u proudových vojenských letounů ve službách Československa a České republiky (v letech 1948 – 2017).
2b) Formulovat selektivní vývojové trendy v oblasti protipumpážních systémů ve vazbě na prevenci vzniku požáru za letu u proudových vojenských letounů ve službách Československa a České republiky (v letech 1948 – 2017).

Rozpočet projektu - uznané náklady

Návrh Skutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
20250,- 15000,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek) 15000,- 15000,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 5250,- 0,-
2. Stipendia 54000,- 42000,-
3. Materiálové náklady 4000,- 4000,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek 0,- 0,-
5. Služby 0,- 0,-
6. Cestovní náhrady 35050,- 52000,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory 10000,- 10000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory) 0,- 0,-
9. Pořízení investic 0,- 0,-
Plánované náklady 123300,-
Uznané náklady 123000,-
Celkem běžné finanční prostředky 123300,- 123000,-
Zpět na seznam