Využití nástrojů Control Banding pro management zdravotních rizik nanomateriálů v pojišťovnictví

SP2017/93

Přichystalová Radka Ing., Ph.D.

01. 01. 2017 - 31. 12. 2017

V rámci předkládaného projektu bude řešena problematika využitelnosti tzv. nástrojů control banding (tj. pragmatický nástroj pro management rizik plynoucích z expozice chemickým látkám při nedostatku spolehlivých dat o toxicitě a expozici pro účely pojištění firem. Nanotechnologie představují jednu z dynamicky rozvíjejících se technologií, která výrazně ovlivňuje směr ekonomiky (COM, 2012). Zároveň jako každá nová technologie přináší i nově se objevující rizika a vyvolává řadu obav o zdraví a bezpečnost lidí a životní prostředí (ECHA, 2007). Existuje povědomí o rychlém nárůstu a všudypřítomnosti nanotechnologií a zároveň o významných nejistotách v oblasti účinku na zdraví a životní prostředí. Denně je lidská populace exponována nanomateriálům v pracovním prostředí, doma i v rámci životního prostředí. Nejvýznamnější expozice se předpokládá v pracovním prostředí, kde se nakládá s nanomateriály – jak z hlediska množství vyskytujících se nanomateriálu, tak z hlediska doby a frekvence možné expozice. Toto je do jisté míry zapříčiněno tím, že při nakládání s nanomateriály v průmyslu dochází k větší pravděpodobnosti vzniku tzv. volných nanočástic a expozici jim, než v dalších fázích životního cyklu nanomateriálu. Vyráběné nanomateriály mají unikátní fyzikální a chemické vlastnosti, které umožňují velké množství užitečných aplikací. Jsou však také nositeli toxikologických vlastností, které se často liší od jejich mateřského materiálu a mohou tak představovat nový potenciální zdroj rizik pro zdraví (SCENIHR, 2009). Zatím se tedy ve vztahu k nanomateriálům potažmo nanotechnologiím většinou mluví jen o přínosech, i když řada strategických dokumentů již upozorňuje na možnost negativních projevů na zdraví potažmo životní prostředí. Již z historických zkušeností, např. problematika asbestu, je evidentní, že může dojít k projevu neznámých rizik až po nějakém čase a je potřeba tomuto nějak předejít a snažit se ochránit již dopředu. Jednou z takových možností je pojištění rizik. Klíčovou součástí v oblasti rizik, z finančního hlediska, je pojištění, které je dokonce v některých zemích Evropské Unie (EU) povinné. V případě nanotechnologií lze v tuto chvíli předpokládat, že průmysl nebude schopen vyčíslit potenciální ztráty spojené s „nanotechnologickými“ riziky a to z důvodu: nejednotnosti terminologie a definic, nejasnosti v oblasti toxikologických účinků, počtu exponovaných a s tím souvisejícími zdravotními dopady apod. (Mullins et al., 2013). Pojištění historicky hrálo klíčovou roli v rámci inovace podniků (Schoffski & Wegener, 2011). Pojištění musí zaujímat klíčovou roli i v rozvoji nanotechnologie (Rocco, Mirkin & Hersam 2011). Tímto se poskytovatel pojištění (pojišťovna) stává důležitou zainteresovanou stranou (stakeholderem) v oblasti managementu rizik, která může do značné míry ovlivňovat i pracovní postupy (Bergamaschi et al. 2015). Metody/způsoby pojištění v oblasti potenciálních rizik nanomateriálů jsou více než zásadní pro podporu udržitelného rozvoje nanotechnologií, což lze spatřovat i v předešlých zkušenostech v oblasti chemických látek, kde nové technologie přinášely nové scénáře, např. účinky chemických látek na endokrinní systém tzv. endokrinní disruptory (Bergamaschi et al. 2015). V rámci hodnocení a řízení rizik profesionální expozice nanomateriálům se v současné době používají tzv. nástroje Control Banding (CB). CB představují pragmatický nástroj pro řízení rizik plynoucích z expozice chemickým látkám při nedostatku spolehlivých dat o toxicitě a expozici, který je založen na přiřazení třídy (kategorie) rizika jako kombinace třídy (kategorie) nebezpečnosti a třídy (kategorie) expozice (Brouwer, 2012). Cílem projektu je provést detailní analýzu současně dostupných CB pro nanomateriály a posouzení využitelnosti vybraných nástrojů pro účely managementu pracovních rizik v pojišťovnictví. Možná aplikace CB v pojišťovnictví bude ilustrována na konkrétní případové studii. Předkládaný projekt navazuje na činnosti FBI v rámci mezinárodních projektů COST CZ NANOEXPO (http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=LD14041) a 7. RP NANoREG (http://www.nanoreg.eu/) s cílem zapojit studenty magisterského studia do výzkumných aktivit. Jedná se o multidisciplinárně orientovaný projekt, který spojuje dvě priority výzkumu VŠB-TUO, tj. bezpečnost a nanotechnologie. Při řešení projektu bude využita stávající spolupráce se zahraničními partnery (v rámci projektu NANoREG a COST MODENA) a českými partnery (Centrum nanotechnologií VŠB-TUO, Ústav experimentální medicíny AV ČR v.v.i., RENOMIA, a.s.). Zdůvodnění aktuálnosti řešení Zaměření projektu pokrývá dvě prioritní oblasti výzkumu vytýčené pro období do roku 2020 jak Českou republikou, tak EU. Tyto oblasti jsou bezpečnost a nanotechnologie. Význam bezpečnosti nanomateriálů podtrhuje i to, že Evropská komise vypracovala v krátkém období 4 let (roky 2008 a 2012) dvě souhrnné zprávy o stavu nanotechnologií z pohledu regulace a její potřeby, tedy managementu rizik. Obě tyto zprávy (COM (2008) 366 a COM (2012) 572) zdůrazňují potřebu řešit problematiku bezpečnosti nanomateriálů a upozorňují, že problémy s jejich bezpečností by mohly způsobit ztrátu důvěry v nanotechnologie a obrovské ekonomické a společenské ztráty. Výzkum nanobezpečnosti se stal v rámci 7. Rámcového programu výzkumu a inovací jedním z vůdčích výzkumných programů (Riediker, 2013). Tento trend přetrvává také v programu HORIZONT 2020. Problematikou nástrojů nebo modelů, které by bylo možné využít v pojišťovnictví nanotechnologií, se zabýval např. evropský projekt (FP) „Sanowork“ (SAFENANO). Jedním z hlavních cílů projektu bylo vytvoření pojistných modelů, které by mohly být snadno použitelné v průmyslu (Bergamaschi et al 2014). Metodologie řešení projektu V první fázi řešení projektu bude aktualizován současný stav řešené problematiky se zaměřením na: - současné metody a nástroje používané pro účely managementu zdravotních rizik v pojišťovnictví; - Nové, resp. inovované, nástroje pro modelování expozice nanomateirálům. Současné metody využívané v pojišťovnictví budou konzultovány s předními odborníky v oblasti pojišťování rizik, Tomáš Tragan (RENOMIA, a.s.), Lenka Friedlová anebo Ing. Kamil Faldýn (Marsh, s.r.o.). Bude provedena aktualizace současných nástrojů CB, které nově vznikly, popř. byly upraveny ze stávajících nástrojů určených pro chemické látky. Dále bude následovat teoretické seznámení a praktický zácvik řešitelů (magisterských a doktorských studentů) s nástroji CB. Zácvik provedou zkušení vědečtí pracovníci (kteří jsou součástí řešitelského týmu). Na základě údajů získaných z provozů budou vypracovány scénáře profesionální expozice pro vybrané pracovní / technologické operace s nanomateriály, které budou zahrnovat kontextovou informaci (sběr informací za pomoci dotazníku vytvořeného v rámci projektu NANoREG) a naměřená data. Scénáře budou následně použity pro modelování expozice a priorizaci rizik s využitím nástrojů CB. Tomu bude následovat detailní případová studie v reálných podmínkách podniku vyrábějícím nebo nakládajícím s nanomateriály. Konečná fáze řešení projektu, která bude pokračovat i po jeho ukončení, bude věnována publikaci a diseminaci výsledků na odborných akcích a v odborných periodikách. Předpokládané výsledky projektu Hlavním výstupem projektu budou scénáře profesionální expozice NM v ČR doplněné o naměřená data a výstupy z nástrojů CB. Dílčími výstupy (v návaznosti na dílčí kroky – cíle řešení) budou: - Aktualizovaný přehled současných nástrojů CB; - Osoby zaškolené s nástroji CB; - Reporty z nástrojů CB; - Kulatý stůl s odborníky působícími v oblasti risk managementu v pojišťovnictví - Zprávy z hodnocení profesionální expozice NM. Získané výsledky budou publikovány na konferenci SGEM socio 2017 (srpen 2017, Albena, Bulharsko). Sborník konference SGEM socio je indexován v databázi Web of Science/Web of Knowledge (Thomson Reuters). Dále bude v konečné fázi projektu připravena jedna publikace, která bude zaslána redakci vybraného časopisu s IF (např. The Annals of Occupational Hygiene). Řešitelům - studentům magisterského studia budou v průběhu řešení projektu navržena témata diplomových prací. Řešitelé Bc. Kristina Dvořáková - posouzení expozice dle nástrojů CB, případová studie Ing. Radka Přichystalová, Ph.D. – odborné vedení Ing. Lucie Kocůrková, Ph.D. – odborné vedení Ing. Mgr. Táňa Brzicová – posouzení nebezpečnosti daného nanomateriálu (toxikologický profil) Zdůvodnění požadovaných finančních prostředků Požadované náklady umožní úspěšné řešení projektu, naplnění stanovených cílů a realizaci navržených výstupů. Při návrhu rozpočtu byla zohledněna hospodárnost a efektivnost nákladů na řešení projektu. Výše nákladů a jejich bližší specifikace jsou uvedeny v informačním systému VŠB-TUO výzkum a vývoj – evidence projektů. Použitá literatura SCHOFFSKI, O., WEGENER, A.G. (2011). The Geneva Papers on Risk and Insurance—Issues and Practice, vol. 24, pp. 203–215. ROCO, M. C., MIRKIN, C. A., HERSAM, M. C. (2011). Nanotechnology Research Directions for Societal Needs in 2020: Retrospective and Outlook, Springer, vol. 1. MULLINS, M., MURPHY, F., BAUBLYTE, L., et al. (2013). The insurability of nanomaterial production risk. Nature Nanotechnology, vol 8, pp. 222-224. COM(2012) 572 final. Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému výboru – Druhý regulační přezkum týkající se nanomateriálů. Brusel, 3.10.2012. Nanomaterials. European chemicals agency [online]. Helsinki, Finland, 2007. Dostupné z: http://echa.europa.eu/cs/regulations/nanomaterials BERGAMASCHI, E., MURPHY, F., POLAND, C.A., et al. (2015). Impact and effectiveness of risk mitigation strategies on the insurability of nanomaterial production: evidences from industrial case studies. Wiley Interdiscip Rev Nanomed Nanobiotechnol.; vol. 7(6), pp. 839-55. http://www.safenano.org/news/intheknow/in-the-knowon-the-insurability-of-nanomaterials/ COM(2008) 366 final. Communication from the Commission to the European Parliament, the Council and the European Economic and Social Committee. Regulatory aspects of nanomaterials. Brussels, 17.6.2008. COM(2012) 572 final. Communication from the Commission to the European Parliament, the Council and the European Economic and Social Committee. Second Regulatory Review on Nanomaterials. Brussels, 3.10.2012. BROUWER, D. (2012). Control Banding Approaches for Nanomaterials. Ann. Occup. Hyg., Vol. 56, No. 5, pp. 506–514, 2012. RIEDIKER, M. (2013). Compendium of Projects in the European NanoSafety Cluster – 2013 edition. Lausanne, Switzerland: Institute for Work and Health, 274 pp. SCENIHR. Risk Assessment of Products of Nanotechnologies. Brussels: European Commission, 2009. Dostupné z: http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/04_scenihr/docs/scenihr_o_023.pdf

Ing. Lucie Kocůrková, Ph.D.
Ing. Radka Přichystalová, Ph.D.
Ing. Mgr. Táňa Brzicová
Bc. Kristina Dvořáková

Hlavním cílem projektu je ověřit využitelnost nástrojů CB k pojištění odpovědnosti zaměstnavatele vůči rizikům, které je zatížené vysokou mírou nejistoty.
K naplnění výše uvedeného cíle povedou následující dílčí kroky (dílčí cíle):
1. Analýza současných metod a nástrojů používaných pro účely managementu zdravotních rizik v pojišťovnictví
2. Identifikace a analýza nástrojů CB z hlediska možné využitelnosti v pojišťovnictví
3. Praktický zácvik s nástroji CB;
4. Tvorba scénářů profesionální expozice (kontextové informace) pro účely hodnocení rizik v nástroji CB;
5. Zpracování případové studie aplikace CB v pojišťovnické praxi;
6. Publikace a diseminace výsledků (kulatý stůl s předními odborníky působícími v oblasti risk managementu v pojišťovnictví).
Sekundárním cílem projektu je aktivní zapojení studentů magisterského studia do výzkumných aktivit FBI VŠB-TUO ve vazbě na aktuálně řešené evropské projekty. To vychází z priorit definovaných Rámcem rozvoje vysokého školství do roku 2020.
Získané výsledky budou publikovány na konferenci SGEM socio 2017. Sborník konference SGEM socio je indexován v databázi Web of Science/Web of Knowledge (Thomson Reuters). Dále bude v konečné fázi projektu připravena jedna publikace, která bude zaslána redakci vybraného časopisu s IF (např. Journal of nanoparticle research).
Časový harmonogram:
1. Analýza současných metod a nástrojů používaných pro účely managementu zdravotních rizik v pojišťovnictví: březen - duben
2. Identifikace a analýza nástrojů CB z hlediska možné využitelnosti v pojišťovnictví: duben - květen
3. Praktický zácvik s nástroji CB: červen
4. Tvorba scénářů profesionální expozice (kontextové informace) pro účely hodnocení rizik v nástroji CB: červenec – září
5. Zpracování případové studie aplikace CB v pojišťovnické praxi: září - říjen
6. Publikace a diseminace výsledků: říjen - listopad