Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Název projektu
Fyzická zátěž hasičů při výkonu služebních povinností
Kód
SP2016/158
Řešitel
Období řešení projektu
01. 01. 2016 - 31. 12. 2016
Předmět výzkumu
Činnost u Hasičského záchranného sboru (dále jen HZS) či jiných složek Integrovaného záchranného systému (dále jen IZS) klade na příslušníka mimořádné nároky na komplexní připravenost. Touto připraveností se rozumí nejen stránka odborná, zdravotní, osobní či stupeň vzdělání, ale vzhledem k náročnosti jejich povolání i stránka fyzické připravenosti. V průběhu 24 hodinové služby je práce hasiče rozdělena na činnost v organizačním řízení (veškerá činnost na základně – školení, hospodářské práce, fyzická příprava, praktický výcvik atd.) a činnost v operační (řešení mimořádných událostí jakými jsou např. požáry nízkých a výškových budov nebo průmyslových skladů, dopravní nehody spojené s vyproštěním osob, odstraňování spadlých stromů atd.). Příslušníci jsou nasazeni nejen u krátkodobých zásahů, které jsou výše zmíněny, ale také při dlouhodobých i několik dní trvajících mimořádných událostech, jakými jsou např. povodně, větrné smršti či rozsáhlé požáry lesů. Po celou dobu zásahu přitom musí dbát na vlastní bezpečnost, která je zajištěna jejich osobními ochrannými pracovními pomůckami (dále jen OOPP). Vzhledem k odolnosti používaných materiálů se může hmotnost OOPP při zásazích pohybovat až kolem 12 kg např. při použití dýchacího přístroje. Fyzická připravenost příslušníků HZS ČR je tedy jednou ze základních podmínek přijetí do služebního poměru. Ověření fyzické připravenosti se je příslušník povinen podrobit jednou ročně a splnit minimální požadavky v rámci jeho zařazení u sboru, pohlaví a věkové kategorie. Testová baterie (soubor řady testů, jež jsou standardizovány na určitém standardizačním vzorku a které jsou navzájem srovnatelné) tohoto ověřování se skládá z 3 testů, dva jsou silové a jeden vytrvalostní. Testovaný příslušník si může zvolit z těchto cviků: kliky nebo shyby, sed-leh nebo přednožování a u vytrvalostních testů běh na 2000 m nebo plavání na 200 m. Ani jeden z výše uvedených cviků se nepodobá reálné zásahové činnosti, přičemž ani zátěž spojená s jeho výstrojí či výzbrojí, potřebná při zdolávání mimořádných událostí, zde není nikterak použita ani zohledněna. Na základě těchto zjištění jsme se rozhodli porovnat, pomocí sofistikovaných měřících přístrojů a nejmodernějších metod výzkumu, faktickou zátěž a energetický výdej hasičů při zásahu, s výsledky dosaženými při výkonu testů fyzické připravenosti a jejich individuálními maximálními výkony. Zjištěná data pak porovnat s daty získaných při vykonávání aktuálních testů fyzické připravenosti a ověřit tak jejich relevantnost. V případě, že stávající testová baterie bude mít hodnocené výsledky výrazně odlišné od výsledků zjištěných sledováním vybraných parametrů u výjezdové skupiny hasičů při reálné zásahové činnosti, bude snahou najít nové metody prověřování příslušníků, které budou odpovídat skutečnému fyzickému nasazení.
Členové řešitelského týmu
Mgr. Jiří Friedel
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)
Cílem výzkumu bude porovnání energetických nároků sestavy cviků současné testové baterie se skutečnými energetickými nároky při směně hasiče asistenta sloužícího 24 hodinové směny. A v případě nalezeného rozdílu úprava a návrh nové testové baterie odpovídající reálnému stavu.
Základním kamenem projektu je testování na zátěžovém ergometru v laboratorních podmínkách, kde bude stanovena maximální tepová frekvence jedince, jeho energetický výdej v jednotlivých fázích zátěže a také maximální možný čas, po který je proband fyzicky schopen tuto aerobní i anaerobní činnost vykonávat. Toto vyšetření je možné jen na specializovaných ergometrech, které jsou schopny vyhodnotit tepovou frekvenci a EKG, spolu se sledováním nádechových a výdechových plynů, což je možné pouze v lékařských zařízeních pod dozorem odborně vyškolených pracovníků. Na základě těchto výsledků bude nalezena korelace mezi tepovou frekvencí a energetickým výdejem. Díky těmto laboratorním testům budeme schopni sledovat a především pak měřit pomocí tepové frekvence fyzické zatížení výjezdového hasiče při práci. Pomocí jednoduchých přístrojů - testerů srdeční frekvence budeme hodnotit jeho zatížení v reálných zásazích, jakými jsou především složité zásahy ve výškových budovách, požáry v členitém terénu, práce v dýchací technice, vyproštění osob z havarovaných vozidel či jiné.
V návaznosti na takto získaná data, bude možno v další části výzkumu vybrat soubor testů, blížící se fyzickému zatížením a energetickému výdeji hasiče při reálném zásahu. Díky tomu můžeme nastavit limity pro fyzickou připravenost hasičů, odpovídající přímo jejich činnosti v nejnáročnějších podmínkách zásahu, tím je nepřímo motivovat k zlepšení či alespoň udržení aktuální fyzické připravenosti, což v neposlední řadě povede k minimalizování pravděpodobnosti úrazů.

Postup řešení:
Po domluvě s vedením Hasičského záchranného sboru bude vybrána skupina minimálně 20 hasičů (příslušníků a studentů), kteří slouží na směny (1x za 3dny slouží 24 hodin) a jsou na pozici hasič asistent. Tyto probandy podrobíme laboratorním testům, při kterých zjistíme jejich maximální možné zatížení, maximální tepovou frekvenci a energetický výdej. Následovat bude samotné měření při zásahu a to pomocí měřiče tepové frekvence (sport-tester). Díky předchozímu laboratornímu měření a informacím ze sport-testeru jsme pak schopni pomocí matematických vzorců dopočítat jeho energetický výdej nejen při zdolávání mimořádné události, ale také v průběhu celé směny. Vzhledem k faktu, že každý příslušník je povinen se jedenkrát ročně podrobit a splnit testy fyzické připravenosti, ověříme pomocí stejných postupů a měřících přístrojů zatížení jednotlivých probandů i při této činnosti. Získané výsledky pak použijeme pro návrh na sestavení nové testové baterie.

Dosažené výsledky, zjištění i návrh nové testové baterie budeme prezentovat nejen na konferencích, ale také v odborných časopisech.

Etapy řešení projektu:
I. Literární rešerše zaměřená na oblast pracovního lékařství a výzkumů prováděných při testování fyzického zatížení záchranářů a příslušníků bezpečnostních sborů. Konzultace s odborníky v pracovním lékařství.
II. Výběr a testování jednotlivých probandů testy fyzické zátěže v laboratorních podmínkách na ergometru.
III. Statistiky mimořádných událostí a ověření fyzické náročnosti jednotlivých zásahů
IV. Testování hasičů při zdolávání mimořádných událostí a při stávající testové baterii, pomocí sport-testeru.
V. Zpracování dat. Porovnání jednotlivých výsledků a návrh nové testové baterie.
VI. Tvorba závěrečné zprávy, prezentace a publikace výsledků.

X

Rozpočet projektu - uznané náklady

Návrh Skutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
0,- 0,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek) 0,- 0,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 0,- 0,-
2. Stipendia 0,- 0,-
3. Materiálové náklady 4000,- 4000,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek 0,- 0,-
5. Služby 58000,- 48300,-
6. Cestovní náhrady 5000,- 14700,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory 3000,- 3000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory) 0,- 0,-
9. Pořízení investic 0,- 0,-
Plánované náklady 70000,-
Uznané náklady 70000,-
Celkem běžné finanční prostředky 70000,- 70000,-
Zpět na seznam