Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Název projektu
Nastavení východisek pro určování prvků regionální kritické infrastruktury a přispění ke zvýšení bezpečnosti kritické infrastruktury kraje
Kód
SP2014/108
Řešitel
Školitel řešitele projektu
prof. Ing. David Řehák, Ph.D.
Období řešení projektu
01. 01. 2014 - 31. 12. 2014
Předmět výzkumu
1.Zdůvodnění aktuálnosti řešení problematiky Vytýčením prvků kritické infrastruktury pouze na národní úrovni není zaručena dostatečná kontinuita činností v rámci příslušného území takovým způsobem, aby nemohlo dojít k narušení fungování společnosti příslušného územního celku, tj. příslušného kraje. Hlavním nedostatkem je tedy nesoulad stanovené hierarchie územního členění, jejímž základním principem je výkon činností samosprávy ve směru od zdola nahoru, a plánování zachování funkce územního systému. Zmíněné plánování lze interpretovat jako zachování funkce společnosti jako celku na základě zachování kontinuity činnosti kritické infrastruktury, jež je naopak stanovena v rámci České republiky pouze na národní [11] a nadnárodní úrovni[5]. Na základě východisek pro určení evropské kritické infrastruktury na území České republiky [3][4][5] byla určena také průřezová kritéria pro úroveň národní kritické infrastruktury. Proces určování kritické infrastruktury by však na základě zkušeností z vyspělých zemí [1][2] neměl být ukončen na národní úrovni, nýbrž by měl být dále rozpracován i na nižší, tedy regionální úrovni. Absence průřezových kritérií pro určování prvků krajské kritické infrastruktury [6][7] znemožňuje identifikaci kritické infrastruktury této úrovně. Současná koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 [9] již zavedla termín „krajské a místní kritické infrastruktury“, a to především z důvodu možnosti zabezpečování základních životních potřeb obyvatelstva a možnosti ovlivnění zajištění základních funkcí území. Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2010 – 2015 [8] hovoří v rámci prvního dílčího cíle o tematické oblasti kritické infrastruktury a taktéž zavádí pojem “místní kritické infrastruktury“ jako prvek k zajištění základních funkcí obcí s rozšířenou působností. V rámci výše zmíněných dokumentů je představen model oblasti kritické infrastruktury zahrnující jak národní, tak i krajskou a místní úroveň. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 [10] hovoří taktéž o nezbytnosti dalšího rozvíjení a zdokonalování oblasti kritické infrastruktury. V rámci koncepce [10] je jedním z úkolů taktéž revidovat nebo doplnit stanovená odvětví kritické infrastruktury a novelizovat prováděcí předpis [13]. 2.Předmět výzkumu Předmětnou oblastí navrhovaného výzkumného projektu, jež umožňuje zvýšení a podpoření vědecké činnosti řešitelského týmu, je: -stanovení průřezových kritérií pro úroveň krajské kritické infrastruktury, -následná aplikace transformovaných průřezových kritérií na oblast teplárenství a -konečné posouzení vazeb a možných synergických účinků vybraných prvků krajské kritické infrastruktury v energetické oblasti. V rámci výzkumného projektu dojde ke stanovení průřezových kritérií krajské kritické infrastruktury na základě transformace průřezových kritérií národní kritické infrastruktury [13]. Pro jejich verifikaci budou následně aplikována průřezová kritéria krajské kritické infrastruktury na oblast teplárenství. Požadovaným výstupem je stanovení možných dopadů [11] při výpadku prvku krajské kritické infrastruktury v oblasti teplárenství. Následnou částí výzkumu je provedení posouzení synergie vybraných prvků krajské kritické infrastruktury v energetické oblasti [14]. A to zejména s ohledem na skutečnost, že v důsledku synergických efektů může docházet k navýšení dopadu na chráněné subjekty. 3.Složení a opodstatnění řešitelského týmu Řešitelský tým projektu je složen z pěti členů, přičemž čtyři z nich jsou studenti doktorského a magisterského studia, a pátým členem řešitelského týmu je školitel odpovědného řešitele projektu, doc. Ing. David Řehák, Ph.D., který se v rámci své vědecké i publikační činnosti zabývá mimo jiné také problematikou kritické infrastruktury. Odpovědný řešitel projektu Ing. Petr Novotný zajišťuje usměrnění projektu pro podporu výzkumu v oblasti krajské kritické infrastruktury a výstupy z projektu budou užity při tvorbě vlastní disertační práce. Člen řešitelského týmu Bc. Jiří Markuci je do týmu zařazen na základě zkušeností s řešením projektu s identifikačním kódem SP2013/152 s názvem „Vymezení kritérií a jejich implementace při určování kritičnosti prvků dopravní infrastruktury“ a tématem jím zpracovávané diplomové práce, která se zabývá problematikou synergickým působením prvků kritické infrastruktury. Další členkou je Bc. Michaela Dopaterová, která byla do týmu přiřazena především na základě jejích dosavadních výborných studijních výsledků a aktivit spojených s problematikou kritické infrastruktury. Pátým členem řešitelského týmu je Ing. Petr Rostek, který je do týmu zařazen taktéž na základě zkušeností s řešením projektu s identifikačním kódem SP2013/152 a tématem jím zpracovávané disertační práce, jež se týká oblasti kritické infrastruktury. Zapojení členů řešitelského týmu v průběhu řešení projektu je detailně rozvedeno pro příslušné měsíce roku 2014 v přiloženém harmonogramu prováděných činností projektu. Reference: [1]LEWIS, Ted G. Critical Infrastructure Protection in Homeland Security: Defending a Networked Nation.Wiley-Interscience, 2006, p. 486. ISBN: 978-0-471-78628-3. [2]AMICI, S. et al. NETWORK SECURITY in critical infrastructures [online]. Rome: Instituto Superiore delle Comunicazioni e delle Tecnologie dell`Informazione, Ministero delle Comunicazioni, 2005. [cit. 2013-12-3]. Dostupné z: www.isticom.it/documenti/news/pub_003_eng.pdf [3]Zelená kniha o evropském programu na ochranu kritické infrastruktury [online]. Brusel: Komise evropských společenství, 2005 [cit. 2013-12-3]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/com/2005/com2005_0576cs01.pdf [4]SDĚLENÍ KOMISE o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury [online]. Brusel: Komise evropských společenství, 2006 [cit. 2013-12-3]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0786:FIN:CS:PDF [5]Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 26. 1. 2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ [6]Komplexní strategie České republiky k řešení problematiky kritické infrastruktury [online]. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství HZS ČR, 2010 [cit. 2013-12-3]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/strategie-oddeleni-strategii.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d [7]Národní program ochrany kritické infrastruktury [online]. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství HZS ČR, 2010 [cit. 2013-12-3]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/strategie-oddeleni-strategii.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d [8]Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2010 – 2015 [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2008 [cit. 2013-12-3]. Dostupné z: www.mvcr.cz/soubor/program-bezpecnostniho-vyzkumu-ceske-republiky-v-letech-2010-2015-bv-ii2-vs-1-pdf.aspx [9]Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, 2008. 52 s. ISBN 978-80-86640-91-4. [10]Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 2013 [cit. 2013-12-3]. Dostupné z: www.hzscr.cz/soubor/koncepce-oob-2014-2020-2030-pdf.aspx [11]Šenovský, M.; Adamec, V.; Kročová, Š.; Šenovský, P.: Hodnocení rizika prvků kritické infrastruktury. Spektrum, Ostrava, 2009, roč. 1, č. 1, s. 5-7. ISSN: 1211-6920. [12]Zákon č. 240 ze dne 28. června 2000 o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, v platném znění. [13]Nařízení vlády č. 432 ze dne 22. prosince 2010 o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, v platném znění. [14]Zákon č. 458 ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, v platném znění.
Členové řešitelského týmu
prof. Ing. David Řehák, Ph.D.
Ing. Petr Rostek
Ing. Jiří Markuci
Ing. Michaela Dopaterová
Ing. Petr Novotný, Ph.D.
prof. Ing. David Řehák, Ph.D.
Specifikace výstupů projektu (cíl projektu)
Hlavním cílem projektu je nastavení východisek pro určování prvků regionální kritické infrastruktury a přispění ke zvýšení bezpečnosti kritické infrastruktury kraje.
Hlavního cíle bude dosaženo naplněním dílčích cílů projektu:
1)Stanovení průřezových kritérií krajské kritické infrastruktury (na základě transformace průřezových kritérií národní kritické infrastruktury budou stanovena příslušná průřezová kritéria pro úroveň krajské kritické infrastruktury).
2)Validace stanovených průřezových kritérií krajské kritické infrastruktury v oblasti teplárenství (stanovení možných dopadů prvku oblasti teplárenství na krajskou chráněné subjekty a provedení případové studie výpadku prvku krajské kritické infrastruktury v oblasti teplárenství).
3)Posouzení synergie vybraných prvků krajské kritické infrastruktury v energetické oblasti (explanace synergických účinků a deskripce jejich důsledků v energetické oblasti).

Rozpočet projektu - uznané náklady

Návrh Skutečnost
1. Osobní náklady
Z toho
0,- 0,-
1.1. Mzdy (včetně pohyblivých složek) 0,- 0,-
1.2. Odvody pojistného na veřejné zdravotně pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 0,- 0,-
2. Stipendia 70500,- 70500,-
3. Materiálové náklady 11500,- 7500,-
4. Drobný hmotný a nehmotný majetek 0,- 0,-
5. Služby 5500,- 0,-
6. Cestovní náhrady 4200,- 13700,-
7. Doplňkové (režijní) náklady max. do výše 10% poskytnuté podpory 8000,- 8000,-
8. Konference pořádané VŠB-TUO k prezentaci výsledků studentského grantu (max. do výše 10% poskytnuté podpory) 0,- 0,-
9. Pořízení investic 0,- 0,-
Plánované náklady 99700,-
Uznané náklady 99700,-
Celkem běžné finanční prostředky 99700,- 99700,-
Zpět na seznam