Výzkumný tým Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB – Technické univerzity Ostrava a Centrum excelence pro bezpečnostní výzkum (CESAR) se tentokrát zaměřil na kritické scénáře spojené s tlakovým skladováním vodíku.
Cílem bylo ověřit chování tlakových systémů v podmínkách, které mohou nastat při reálných mimořádných událostech a které nelze v plném rozsahu simulovat laboratorně.
Testování v extrémních podmínkách
V průběhu experimentálního týdne proběhlo několik klíčových měření. Jedním z nich bylo testování odolnosti kompozitních tlakových lahví používaných pro vodíková vozidla při požáru, se zaměřením na jejich stabilitu a reakci pojistných ventilů při vysokém tepelném zatížení.
Další část tvořily destrukční zkoušky ocelových tlakových lahví plněných vodíkem a dusíkem. Tyto experimenty byly zaměřeny na ověření fragmentační teorie při výbuchu a analýzu rozptylu fragmentů pláště tlakové nádoby po jejím porušení.
Součástí měření byly také testy s vodíkovým vozidlem, které poukázaly na specifika zásahu u tohoto typu technologie – zejména na odlišné chování kompozitních tlakových nádob oproti tradičním ocelovým systémům.
.jpg?attachmentId=5325&image=true)
Data pro výzkum i praxi
Realizovaná měření přinesla cenná experimentální data, která významně rozšiřují současné poznatky o bezpečnosti vodíkových technologií. Získané výsledky budou využity nejen pro další výzkum a odborné publikace, ale také jako podklad pro tvorbu bezpečnostních opatření a výcvik složek zasahujících při mimořádných událostech.
Jak zdůrazňuje koordinátor centra CESAR Vojtěch Jankůj:
„Teprve při reálných zkouškách v extrémních podmínkách jsme schopni skutečně porozumět chování vodíkových systémů. Získaná data nám umožňují nejen zpřesňovat bezpečnostní opatření, ale především lépe připravit zasahující složky na situace, které nelze plně simulovat. Právě v tom spočívá největší přínos těchto testů.“
Spolupráce napříč institucemi
Experimenty probíhaly ve spolupráci s řadou partnerů z oblasti výzkumu i praxe. Na jejich realizaci a technickém zajištění se podílely Fakulta bezpečnostního inženýrství a Centrum excelence pro bezpečnostní výzkum (CESAR) spolu s dalšími institucemi, mezi které patří
- CEET – Centrum energetických a environmentálních technologií,
- Fakulta stavební, VŠB – Technická univerzita Ostrava,
- Hornicko-geologická fakulta, VŠB – Technická univerzita Ostrava (Katedra geoinformatiky),
- Univerzita obrany,
- Armáda České republiky,
- Hasičský záchranný sbor České republiky včetně Záchranný útvar HZS ČR, Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje a Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy,
- Policie České republiky.
Studenti u experimentů
Na přípravě i realizaci měření se aktivně podíleli studenti všech stupňů studia. Zapojili se do technického zabezpečení experimentů, jejich dokumentace i sběru dat v terénu. Získané výstupy budou dále využity v jejich závěrečných pracích i v rámci navazujících výzkumných aktivit.
Další kroky
Realizace experimentů byla organizačně i technicky náročná a vyžadovala pečlivou koordinaci všech zúčastněných. Druhá etapa měření navazuje na předchozí výsledky a zároveň otevírá prostor pro jejich detailní vyhodnocení a následnou interpretaci.
Získaná data budou dále analyzována a využita při vývoji bezpečnostních standardů i při návrhu opatření pro bezpečné využití vodíkových technologií v praxi.
Experimenty byly realizovány v rámci projektu REFRESH – Research Excellence For REgion Sustainability and High-tech Industries (reg. č. CZ.10.03.01/00/22_003/0000048), konkrétně v rámci experimentální laboratoře EL 4 – Laboratoř pro výzkum hoření a výbuchu.